Tvrdost: 6.5 – 7
Hustota: 2.57-2.64
Index světelného lomu: 1.53-1.55
Krystalová soustava: klencová, skrytě krystalický, mikroskopicky vláknitý
Forma výskytu: žíly, bloky
Barva: červená, hnědočervená
Lesk: matný
Průhlednost: neprůhledný
Štěpnost: není
Lom: nerovný, lasturnatý
Vryp: bílý
Jaspis červený
Jména:
Česky: červený jaspis
Anglicky: Red Jasper
Co to je:
Odrůda chalcedonu, což je obecný název pro vláknitý kryptokrystalický křemen.
Jak vzniká:
Chalcedonová hmota vznikala postupnou sedimentací křemičitých roztoků, které byly vyplaveny z mateční horniny. Jaspisy často tvoří celé bloky mezi vrstvami usazených hornin, mnohdy obsahují zkamenělé schránky živočichů nebo bakterií. Podle složení okolních hornin se různí také složení jednotlivých druhů jaspisů. Obsahují až 20% jiných látek než SiO2. Barvu červeného jaspisu způsobují oxidy železa obsažené v křemičité hmotě.
Naleziště:
Jaspisy jsou velmi rozšířené a pocházejí z různých nalezišť na celém světě.
Největší naleziště červeného jaspisu jsou v Jižní Africe, Indii, Rusku, Brazílii.
V České republice je hojný v Podkrkonoší – nachází se spolu s acháty v Nové Pace, Železnici a Kozákově.
Historie:
Slovo jaspis je pravděpodobně egyptského původu a jeho varianty v jazycích starověkých civilizací svědčí o rozšířené znalosti a využití tohoto kamene. Jaspis byl hojně užíván už v kulturách oblasti Mezopotámie – Blízkého východu pro zhotovení nástrojů a především pro ornamentální účely. Červený jaspis byl běžným materiálem k výrobě korálků, amuletů, přívěšků, hrotů šípů a těžítek.
Z uměleckých památek v českém prostředí je výjimečné obložení deskami červeného jaspisu v kapli sv. Václava ve Svatovítské katedrále. Jaspis byl v tomto případě asi zaměněn za jiný z biblických červených neprůhledných kamenů, snad sardius, čemuž nasvědčuje symbolické postavení kamene ve výzdobě.
Významnější byl ve středověku jaspis zelený, považovaný za základní kámen Nebeského Jeruzaléma.
Galerie:
Zdroje informací:
Jan Royt – Hana Šedinová, Slovník Symbolů, Praha 1998, s.49 -52.
P.R.S. Moorey, Ancient mesopotamian materials and industries: the archeological evidence, Eisenbrauns 1999.www.books.google.com